Skočit na obsah Hrad Košumberk

Turistické informace

Hrad Košumberk

Památky města Luže

Osobnosti

Turistické cíle v okolí


Víte že…

Víte, kam se vydat za výstavou, jež člověka seznámí s historkami z mládí Karla IV.? Povedenou expozici naleznete na hradě Kašperk nedaleko Sušice v jižních Čechách.



Renesanční přestavba

Rozsáhlá přestavba hradu proběhla v první polovině 16. století. O tom svědčí letopočet na bráně budovy purkrabství, která má renesanční kabát s dodnes tomuto stylu typickými psaníčky (sgrafity).

Jak vyplynulo z dopisu Diviše Slavaty, gotický vzhled hradu přestal zřejmě vyhovovat nárokům tehdejšího panstva. Proto měl v úmyslu přestavět hrad na objekt dle vzoru zámku v Jindřichově Hradci. Stoprocentně bylo o osudu hradu rozhodnuto poté, co do něj v červenci roku 1573 udeřil blesk a hrad postihl požár.

Oprava byla velkolepá, staré jádro dostalo renesanční fasádu, vstupní věž byla snížena na úroveň ostatních budov. Napravo od staré budovy na místě původního opevnění přistavěli rozsáhlý dvoukřídlý renesanční zámek. Na jeho vnitřní straně stála dvoupatrová arkádová lodžie. Tuto lodžii dnes dokládají jen matně znatelné obrysy na částech zdiva a jeden nosný sloup (nově vztyčený pro představu). Jižní stranu objektu uzavírala štíhlá hodinová věž stojící na válcové noze. Fasádu celého objektu tvořila psaníčková sgrafita střídající se s pruhy stylizovaných vlnek.

V roce 1623 koupil objekt od Diviše Lacemboka (což byl vnuk Diviše Slavaty), příbuzný Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. V té době si na zámku vůbec nežili špatně, což dokazuje výčet majetku při prodeji, např. výzbroj a výstroj pro 18 jízdních a 20 pěších, 7 koní panských, 7 kočovných, řada palných zbraní, obrazová rodová galerie aj. Vilem Slavata vlastnil zámek až do roku 1634, kdy ho opět prodal Lacembokovu synovi Jindřichu Vilémovi.

Po třicetileté válce

V době třicetileté války Košumberk chátral, většina peněz směřovala na válečné výdaje a navíc ani Košumberk neunikl útokům Švédů, kteří jej během několika nájezdů zpustošili.

Navíc v roce 1654 zemřel poslední mužský potomek této rodové větve Jindřich Vilém, po něm převzala panství jeho dcera Johanka Barbora. Bohužel též brzy zemřela a panství přešlo prostřednictvím její matky (Marie Maxmiliany, rozené Ždárské ze Ždáru) na jejího druhého manžela (Františka Kryštofa Hýzrleho z Chodů). Ani on si „majetku“ moc neužil, v roce 1666 zemřel. Marie zůstala na panství sama, proto se raději v roce 1684 natrvalo odstěhovala do dvorce pod poutní kaplí na Chlumku, kde i dožila.

Hrad společně s dvorcem na Chlumku odkázala jezuitskému řádu. Ti ovšem raději obývali rezidenci na Chlumku, tudíž hrad dále chátral. Po zrušení řádu převzal objekt náboženský fond.

Znovu lepší časy

Na lepší časy se začalo blýskat až v roce 1920, kdy se zřícenin ujalo „Družstvo na záchranu hradu Košumberka“, zajistilo konzervaci trosek a otevřelo muzeum v purkrabství. Dnes je celý objekt v majetku města Luže.